Jiří Štarha - Jak jsem fotil Jeho svatost Dalajlamu

Když jsem dostal nabídku nafotit návštěvu Jeho svatosti Dalajlamy v Praze, ani na chvíli jsem neváhal. Nabídku jsem přijal a byl plný očekávání. Po dlouhé době jsem pocítil pracovní nervozitu, kterou občas mívám před důležitými zakázkami. Je to taková ta nervozita, která vás pořád nutí přemýšlet nad tím, jak dělat lepší a lepší fotky. A taky vás donutí si všechno připravit už den předem. Nezapomenout a zformátovat paměťové karty, vyčistit si objektivy, nabít baterky a vybrat si vhodné a nenápadné oblečení.

Osobně musím předem říct, že jsem velkým obdivovatelem Jeho svatosti. Setkání s touto výjimečnou osobností se konalo na Hradčanském náměstí, u Schwarzenberského paláce, kde se sešlo hodně příznivců a obdivovatelů. Atmosféra byla krásná, pozitivní a uvolněná. Všichni k sobě byli milí a po bezohlednosti, která je v dnešní době na denním pořádku, nebylo ani památky. Tahle úžasná atmosféra se promítla i do výsledného souboru fotografií, kde se mi vše doufám podařilo zachytit. Do časopisu jsem pochopitelně z celé reportáže vybral jen pár fotografií. Při focení jsem se soustředil na zachycení hlavních a stěžejních záběrů, které měly co nejlépe zvěčnit Jeho svatost Dalajlamu a pozitivní atmosféru, která se kolem něj šířila.
Získal jsem akreditaci, jako jeden ze čtyř fotografů, která mi umožňovala fotografovat i v zákulisí a mohl jsem se tedy téměř všude volně pohybovat. Díky tomu jsem měl možnost zachytit Jeho svatost Dalajlamu i při příjezdu na Hradčanské náměstí. Měl jsem tedy záběry, jak Jeho svatost prochází Schwarzenberským palácem a jak se vítá s organizátory akce. Tohle byly situace, které mohlo vidět jen pár lidí z organizačního týmu nebo ochranky.

Focení takhle známé osobnosti není nic lehkého, protože je neustále obklopena ochrankou a lidmi, kteří se s ní chtějí pozdravit. Takže se neustále snažíte najít vhodné místo nebo průhled mezi lidmi k záběru. Hodně často, mi nechtěně zakryli záběr právě lidé z ochranky. Nemám jim to za zlé, takové setkání je opravdu výjimečné a chápu nadšení lidí a respektuji práci ostatních.

My jako fotografové jsme měli téměř volné ruce, což nebývá zvykem. Dost často dostanete instrukce, kam můžete a nemůžete, jak dlouho můžete fotit nebo jak blízko k ústřední postavě můžete. To naštěstí nebyl tento případ.

Snažil jsem se především odvézt dobré řemeslo a na experimentálnější záběry jako třeba mé oblíbené dvojexpozice už nezbyl čas. Návštěva byla vlastně docela krátká. Při reportáži je dobré si dopředu zjistit program a časový harmonogram, budete tak vědět, kolik času máte na focení. Reportáž je jako lov o nejlepší záběr. Snažíte se předvídat, co se bude dít, kam asi fotografovaná osoba teď půjde nebo kam se podívá. Sledujete a čekáte na zajímavá gesta, která dají třeba zrovna portrétu duši. Avšak při tom všem je třeba sledovat i okolí, jestli zrovna nelezete kameramanům nebo ostatním fotografům do záběru.

Vzhledem k tomu, že jsem X photographer značky Fujifilm, používal jsem techniku výhradně této značky. I přesto, že dávám přednost objektivům s pevným ohniskem, zde jsem volil spíše zoomové objektivy a to konkrétně Fujifilm XF10-24, XF16-55 a XF50-140. S objektivy s proměnným ohniskem je člověk přeci jen pohotovější a šance, že přijde o důležitý záběr je o něco nižší.

Fotoaparáty, které jsem používal byly dva a to konkrétně Fujifilm Xpro-2, u kterého je možné měnit objektivy a Fujifilm X100T, který má pevný objektiv s ohniskem 35mm. Poslední zmiňované ohnisko mám nejraději z důvodu jeho univerzálnosti.

Jsou reportáže, které jdou nafotit na jeden objektiv, ale tohle bohužel nebyl ten případ. Často jsem se musel dostat až k Jeho Svatosti, abych eliminoval ze snímku ostatní fotografy anebo naopak fotit více z dálky objektivem s delším ohniskem a hledat skulinky mezi lidmi. Nebylo prostě vhodné při proslovu stát na pódiu a fotit, pak je delší ohnisko k nezaplacení. Použít objektiv s pevným ohniskem jsem si zde nemohl moc dovolit. Někdy prostě není si možné ustoupit dozadu nebo se rychle přiblížit, proto jsem raději vsadil na jistotu a dal přednost zoom objektivům.

Blesk, jsem zde vzhledem k až duchovní atmosféře používal jen výjimečně. Používám blesky značky Nissin, se kterými jsem velmi spokojen. Zde jsem použil model Nissin i40. Nyní jsem přesedlal na novější model Nissin i60A, který lze i dálkově odpalovat řídící jednotkou Nissin Air1.

Možná, že celý článek vyznívá trochu pyšně nebo nabubřele, ať si. Jsem vděčný za to, že můžu fotit a zároveň potkávat zajímavé lidi a osobnosti. Focením Jeho svatosti Dalajlamy se mi splnil můj malý sen. Mohl jsem fotit někoho tak osobitě čistého, duchovně vyrovnaného, pokorného a zároveň neskutečně milého. Kdybyste se mě zeptali, proč vlastně fotím, tak je to pro tyto nezapomenutelné okamžiky.

Jiří Štarha - fotogalerie: