Listopadové povídání s Jiřím Šebkem

Přiznám se, že jsem se na tento rozhovor moc těšil. Naše kontakty s Jirkou jsou vlastně časté (což můžete sami pozorovat sami na stránkách FotoVideo, pokud nás pravidelně odebíráte), ale vždy se převážně prakticky věnujeme jen části fotografických aktivit a na delší rozhovor nezbývá čas. Tak snad tentokrát…

Otázky: Rudolf Stáhlich a redakce, odpovědi a foto: Jiří Šebek, www.jirisebek.cz, www.facebook.com/jirisebekcom, www.instagram.com/jirisebek

Jiří, v srpnovém vydání FotoVideo (FV10/23) jsi nám lákavě popsal své cestovatelské zážitky nejen se stativem Gitzo Traveler, a to tak, že se tvá fotografie z Benátek dostala až na titulku. Čtenáře potěšily krásné fotografie z exkluzivních architektonických a urbanistických exteriérů. Fotíš a vyučuješ focení nejen architektury už hodně dlouho?

Fotografuji zhruba od roku 2004. K workshopům a výuce focení mě přivedla skvělá paní Bömerová z tehdejší Leica Gallery v roce 2008. Postupně se to rozrostlo až k aktuálním desítkám fotoexpedic.

Ale co nebo kdo tě vlastně přivedl k fotografii?

K focení mě přivedla touha něco tvořit. Když jsem byl mladší, tak jsem si docela hodně kreslil. Nikdy mi to ale pořádně nešlo. Také jsem v té době asi neměl trpělivost se to nějak intenzivněji učit. Později mě lákalo focení, vůbec jsem ale nevěděl jak na to a ani v mém okolí nikdo nefotil. S nástupem digitálu bylo ale najednou mnohem snadnější začít fotit a focení mě najednou úplně pohltilo.

Focení architektury je největší částí tvé práce. Proč právě architektura?

Ze začátku jsem zkoušel fotit všechno možné, jako třeba krajinky či makro. Postupně to u mě vyhrála ale právě architektura. Většina mých fotografií vzniká tak, že se na jednotlivá místa opakovaně vracím a snažím se vychytat ty nejlepší podmínky. Budovám je na rozdíl od lidí jedno, že je fotím opakovaně. Můžu si tam jít kolikrát chci. Rád jsem fotil třeba i v Českém Švýcarsku, ale tam se člověk nedostane tak často. Naopak na Karlově mostě jsem mohl být každý den. Také mě ale samozřejmě oslovila hra s geometrií, liniemi atd.

Tvůj největší vzor?

Nejvíce mě oslovil Josef Sudek svými fotografiemi Prahy, hlavně ale jeho série Smutná krajina. Dále pak Sebastiao Salgado, i když fotí úplně něco jiného než já.

A konkrétně ve fotografii architektury?

Přímo vzor v oblasti fotografie architektury nemám, sleduji ale tvorbu holandského fotografa Joela Tjintjelaara. V případě komerční tvorby mě inspiruje americký fotograf Mike Kelley.

Máš raději focení exteriérů, nebo interiérů? A proč, co je technicky náročnější?

Rád fotím oboje. Focení exteriérů je náročnější na počasí, často se musím na některá místa vracet opakovaně. Focení interiérů je naopak náročnější technicky. Je potřeba zde řešit velký dynamický rozsah a občas bohužel není možné uvnitř fotit ze stativu.

Rád bych se tentokrát ještě vrátil k interiérům. V portfoliu máš hodně moderní interiérové architektury. Co všechno na tento typ focení používáš a jak v interiérech pracuješ se světlem?

Práce se světlem je v těchto místech často komplikovaná. Pokud nemám povolení, často musím fotit z ruky a bez stativu. Díky nedostatku světla z toho pak vycházejí dlouhé
časy, vysoké ISO atd. Z toho důvodu vždy používám fotoaparát s fullframovým čipem, který zvládá vysoké ISO. Aktuálně je to Sony A7R ve verzi V. Pro celkové záběry používám širokoúhlé objektivy s ohnisky okolo 12–16 mm. Pro různé detaily ještě teleobjektiv v rozsahu 70–200 mm. Většinou pracuji s přirozeným světlem. Převážně se jedná o velké prostory a haly, takže by je stejně par malými světly nešlo pořádně nasvítit.

Pokud bych se chtěl zdokonalit ve focení architektury a rád bych se tomuto žánru věnoval intenzivněji, jak bych se měl připravit a jaké vybavení (nehleď prosím třeba ani tak moc na peníze) bych si měl pořídit?

Hodně záleží na tom, zda se chce člověk věnovat volné, či zakázkové tvorbě. Pro tu zakázkovou jsou nezbytné tilt/shift objektivy, aby se nekácely svislice. U volné tvorby to zas tolik nevadí. V mnoha případech naopak záměrně využívám různé netradiční pohledy, sbíhání linií atd. Obecně bych ale doporučil fullframový fotoaparát, dostatečně širokoúhlý objektiv a stativ s převodovou hlavou.

Při focení interiérů se v řadě případů jedná o zakázky velkých developerů. Staví bytové domy s krásnými a mnohdy špičkově vybavenými byty. Jak se vypořádáváš s požadavky těchto zákazníků a co vše požadují?

Každý klient je trochu jiný. Obecně ale platí, že např. architekti chtějí fotografie čistší, bez dekorací, za decentního světla, aby co nejvíce vynikla stavba, materiály atd. Naopak developeři potřebuji zhotovit reklamní fotografie, které danou stavbu prodají, takže jsou snímky zdobnější, saturovanější, využívají se dekorace a celkově musí být lákavější na první pohled. Největší problém je najít správnou dobu na focení. Po dokončení stavby většinou ještě chybí okolní zeleň, místy ještě nejsou kompletní světla, a když se počká déle, tak už zas stavba nevypadá jako nová.

Ale pojďme ještě podrobněji ke stativům a třeba obecně. Jaký je podle tebe ideální stativ pro focení architektury, co vše by měl mít a splňovat?

Dobrý stativ musí splňovat dvě věci a je jedno, zda jde o focení architektury či třeba krajiny. Rozhodně musí být dostatečně pevný. Levné stativy za pár stovek jsou v zásadě k ničemu. Dále by měl být stativ dostatečně vysoký, abyste si u něj nemuseli celý den ohýbat záda a zároveň abyste nemuseli používat středovou tyč, pokud to jde. Běžně používám dva stativy. Na cesty a fotoexpedice Gitzo Traveler GK2545T-82QD. Váží jen okolo 1,8 kg, což je na cestování ideální. Přitom je ale dostatečně stabilní i na dlouhé expedice. Na normální focení či chození po městě pak mám Gitzo Mountaineer GT2543L (prodloužená verze), který je vyšší a stabilnější. Specialitou je pak GT3543 XLS, jehož výška je se středovou tyčí (GS3513S) okolo 2,5 metru. To je perfektní na focení architektury.

A co objektivy? Jaké objektivy nejčastěji používáš. Jaký objektiv je nutností pro focení v exteriéru a jaký v interiéru?

Pro focení v exteriérech zásadně používám tilt/shift objektivy s ohnisky 24 mm a 17 mm. V interiérech pak zoomový objektiv s ohniskem 16–35 mm pro celkové záběry a 24–70 mm pro detailní záběry. Dříve jsem hodně používal i objektivy s ohniskem 12–24 mm, ale nyní se je snažím používat méně. V interiérech je často hodně odlesků, které pomáhá velmi dobře eliminovat polarizační filtr. Dále mají ohniska okolo 12 mm velmi zkreslenou perspektivu. Pro volnou tvorbu to může být fajn, pro komerční práci se to ale nehodí.

Skládáš výslednou fotografii z více záběrů?

U interiérových záběrů skládám snímky skoro vždy, pokud mohu fotit ze stativu. V interiérech je velký expoziční rozsah a málokdy máte perfektně prokreslené jasy a stíny v jedné fotce. Občas udělám skládané foto i při focení z ruky, pokud to jinak nejde.

Něco ze soukromí – jaké máš koníčky mimo fotografii? Slyšel jsem, že jsi fanda lega a nedávno jsi uvažoval o novém horském kole.

Mým největším koníčkem je cestování, což se skvěle doplňuje s focením. Velmi rád objevuji nová místa, chodím po horách, kde nikdo není, a zároveň s tím si hledám i nové motivy. Obzvláště se mi líbí severské a skandinávské země, kde ještě mohu najít prázdnou krajinu. Kolo je skvělý doplněk k poznávání. Sice rád chodím, ale na kole toho člověk objeví mnohem více. Aktuálně jsem si pořídil gravel kolo a jsem z něj nadšený. V zimě pak kolo nahrazují sněžnice či backcountry běžky. Díky nim se mohu celý den pohybovat zasněženou krajinou, kde nepotkám ani živáčka. Když jsem pak doma a ještě zbyde trochu času, tak si rád postavím nějaké lego pro dospělé.
Ve většině případů, ale radši vyrazím ven, takže na lego už nezbývá tolik času, kolik bych chtěl.

Fotogalerie: